Technické požadavky na stavební výrobu

6. Technické požadavky na stavební výrobu
Evropským předpisem v oblasti stavebnictví je směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích.

Technické požadavky na stavební výrobu se týkají především:
 zajištění sjednocení základních požadavků kladených ve veřejném zájmu na stavební výrobky
 volný pohyb výrobků
 požadavky na stavby
 technické specifikace
 certifikace shody systému řízení s EN – ISO
- jakost 9001:2001
- environment 14001:2005
- rizika a BOZ 18001:1999

Mezi další požadavky v oblasti stavebnictví patří:
 harmonizace právních předpisů týkajících se stavebnictví
 uznávání diplomů a jiných kvalifikačních dokladů
 harmonizace právní úpravy veřejných stavebních zakázek
 harmonizace úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

SWOT analýza- stavebnictví

4. SWOT analýza
4.1. Strengths – silné stránky
 hrozba substitutů je nízká
 hrozba vzniku nových velkých stavebních společností je vzhledem ke komplexnosti oboru nízká
 nižší náklady na pracovní sílu v porovnání s konkurencí z původní patnáctky EU
4.2. Weaknesses – slabé stránky
 náročnost na kapitál a jeho pomalý obrat
 vysoká citlivost na stav národního hospodářství
 nepředvídatelné působení klimatických vlivů
 otevřenost stavebního trhu ČR zahraničním subjektům, omezení působení českých firem na stavebních trzích západoevropských členů EU
 fluktuace pracovníků
4.3. Opportunities – příležitosti
 rozvoj a realizace developerských stavebních projektů
 příchod investicí postavených na principech PPP a přísun peněz na projekty ze strukturálních fondů
 rozvoj bytové výstavby podpořený vývojem trhu hypotečních úvěrů, stavebního spoření a úrovně úrokových sazeb
4.4. Threats – hrozby
 možný pokles objemu státních zakázek v případě politických nebo ekonomických změn
 vstup zahraničních stavebních firem na náš trh
 vstup nových členů do EU a otevření se trhu pro firmy z těchto zemí
 neprodloužení výjimky snížené sazby DPH 5% pro bytovou výstavbu

Faktory oborového okolí

3. Faktory oborového okolí
3.1. Vyjednávací síla zákazníků
Stavební trh se značně liší od trhu klasických komerčních produktů. Zatímco komerční produkt je v podstatě vyráběn pro anonymního zákazníka, je drtivá většina stavebních zakázek vyráběna pro zákazníka konkrétního, jehož požadavky, vlastnosti a preference jsou přesně známy. Tento zákazník se účastní zrodu stavebního díla od samého počátku, od prvního záměru a studií, projektu k územnímu řízení, stavebnímu povolení až po vlastní realizaci a kolaudaci.
Zákazník, spolupráce s ním a jeho požadavky na výrobek (stavební dílo) hrají ve stavebnictví významnější roli než v odvětvích s klasickými produkty. Finanční náročnost stavebního díla je vysoká a na rozdíl od např. předmětů denní potřeby zákazník „kupuje“ stavební dílo pouze jednou nebo několikrát za život. Proto věnuje svému rozhodování mezi variantami velkou pozornost. Pro stavební firmu to představuje dlouhodobou, u větších zakázek i několikaletou, práci bez záruky jejího završení, tj. získání dodávky.
3.2. Hrozba vstupů
Existuje potenciální hrozba vstupu nových konkurentů na český stavební trh a to zejména prostřednictvím investic zahraničních subjektů z EU. Bohužel tato hrozba je pouze jednostranná, kdy zahraniční subjekty mohou takřka neomezeně pronikat na český stavební trh, avšak české stavební firmy nemají rovnocennou pozici, poněvadž otevření českého stavebního trhu vstupem ČR do EU nebylo následováno totožným otevřením trhu EU. Z toho důvodu jsou české stavební firmy vystaveny zvýšenému konkurenčnímu tlaku, a více se zaměřují na stavební trhy nových členů EU.
3.3. Hrozba substitutů
Vzhledem ke specifickému charakteru stavební výroby je hrozba substitutů pro většinu českých stavebních firem nevýrazná. Ze strany potenciálních zákazníků hrozí snaha o záměnu plánovaného výrobku za jiný substitut ojediněle. Dochází k ní výlučně u infrastrukturních projektů velkého rozsahu (například výstavbu rychlodráhy nahradit jiným druhem dopravy). Tyto však realizují velké firmy, či jejich sdružení, jež jsou vzhledem k univerzálnosti a rozsahu produkce schopny realizovat i tento substitut.
3.4. Konkurenční rivalita v odvětví
Konkurenční rivalita v odvětví se rozdílně projevuje v rámci následujících způsobů získání stavební zakázky.
V prvním způsobu hraje klíčovou roli zákon o veřejných zakázkách. Tímto zákonem se musí řídit všechny zakázky, které jsou alespoň částečně financovány z veřejných prostředků. Jedná se o zákon, který je všeobecně koncipován pro veřejné zakázky jakéhokoliv charakteru, tedy i stavební. Veřejné zakázky tvoří značný podíl na celkových stavebních aktivitách na trhu. Stavebnictví je oborem silně závislým na těchto zakázkách. Soukromí investoři nemají takové investiční možnosti, aby svými požadavky zasytili potenciál stavebních firem.
Druhým zdrojem zakázek jsou soukromí investoři. Tito investoři se řídit zákonem o veřejných zakázkách nemusí. Při výběru zhotovitele mají zcela volnou ruku.
Třetí možností získávání zakázek je aktivní komunikace firmy s potenciálním investorem, kterého se snaží sama vyhledat. Vstupuje do volného tržního prostoru a pomocí nástrojů marketingového mixu mapuje tržní segmenty a vyhledává stavební příležitosti. Takým případem je pro např. developerská činnost.
3.5. Shrnutí faktorů oborového okolí
 specifické podmínky stavebnictví
 otevřenost stavebního trhu ČR zahraničním subjektům, omezení působení českých firem na stavebních trzích západoevropských členů EU
 tři zdroje stavebních zakázek : státní, soukromé, developerské projekty