Stavební zákon

2.2.1. Stavební zákon
V současné době probíhá v ČR příprava nového stavebního zákona. Na počátku tohoto roku vrátil Senát návrh zákona Poslanecké sněmovně. Senátoři podpořili zjednodušení stavebního řízení v oblasti výstavby rodinných domů a rekonstrukcí bytů, kde by místo stavebního povolení občanům mělo pro malé stavby stačit jen ohlášení.
Nejdůležitější změna navržená Senátem se týká omezení možnosti vyvlastnění pouze na případ výstavby dopravní a technické infrastruktury, oproti sněmovní verzi operující s širším pojmem veřejně prospěšná stavba.
Dosud publikované verze nového stavebního zákona by přispěly k rychlejšímu povolování staveb, i když ještě nezaručují zásadu, že se o stejné věci rozhoduje pouze jednou a na jednom místě. Porušení této zásady tak otvírá prostor pro odsouvání zahajování investic, a zpomaluje to nejen výstavbu dopravních staveb (u dálnic až kriticky), ale nepříznivě ovlivňuje i zájem velkých zahraničních investorů – viz průběh jednání o automobilce v Moravskoslezském kraji.
Je třeba si uvědomit, že vlastní stavební činnost není stavebním zákonem výrazně ovlivněna. Stavebním firmy jsou schopny stavět i dle stávajícího stavebního zákona. Vadí jim však pomalý rozhodovací proces, a tedy odsouvání stavební zakázky. Problém mají investoři s legislativním řešením, zejména liniových staveb. Jsou nuceni řešit povolování stavby po částech, ale logicky kontrahují celou stavbu najednou. Některé z dílčích stavebních povolení se vždy opozdí. Prodlužuje se tak lhůta výstavby, a zhoršují se tak ekonomické výsledky všech účastníků výstavby. Inflační doložkou ve smlouvě – jediným institutem, kterým lze reagovat, není možné řešit všechny náklady vyvolané prodloužením stavby.