Slovnik – VIII – Hořečnatá maltovina(Sorelova)…

42) Hořečnatá maltovina(Sorelova):
– vzdušná maltovina – směs MgO + roztok MgCl2, oxid horečnatý (roztokMgSO4). Tvrdne na velmi pevnou hmotu – až 150MPa podle plniva. Chemická podstata – závisí na poměru surovin a koncentraci MgCl2. Čím je větší koncentrace MgCl2, maltovina pomaleji tuhne, ale má tím větší pevnost. Maltovina je málo odolná proti vodě H+ a OH- → nutno vně nebo vnitrně hydrofobizovat.
Vlastnosti – v závislosti na plnivu lze získat hotové výrobky (křemelinový písek), nízkopevnostní,
tepelně izolační (korek,piliny).

43) Vodní sklo:
– Je koloidní roztok křemičitanu sodného nebo draselného.Tuhnutí, tvrdnutí vodního skla je způsobeno tvorbou kontinuální sítě křemičitého hydrogelu a muže být vyvoláno: -snížení obsahu vody, -reakci s kyselinou uhličitou CO2+ H2O→ H2CO3.
Na2Si2O5 + H2CO3 →Na2CO3 + H2Si2O5
Zpětné převedení gelu na koloidní roztok je možné vařením v zásaditém prostředí, např. NaOH.
Roztoky se používají jako ochranný a těsnící prostředek.

44) Hydroxid vápenatý Ca(OH)2:
– silný hydroxid, málo rozpustný, rozpustnost klesá s rostoucí teplotou.
Pří 20°C přibližně 160mg Ca(OH)2 ve 100g H2O. pH nasyceného roztoku přibližně 12,45 při 25°C + Avagarova
konstanta 6,023*1023. Snadno reaguje se vzdušným CO2 za tvorby CaCO3 na povrchu zrna.

45) Vzdušné vápno:
– Technický název pro oxid vápenatý CaO. Hlavní suroviny pro výrobu jsou vápenec, nebo dolomitický vápenec. Výroba: – CaCO3→CaO+CO2 – Tepelné zpracování uhličitanu vápenatého při teplotě 950°C. Výroba: – rozdrcení vápence → předehřátí (dekarbonatace) → zpracování obou druhu vápence CaCO3 se rozkládá nad 800°C.MgCO3- dolomitické vápno. Podle obsahu barvicích oxidu(Fe2O3) se získává bílé, nebo zbarvené vápno.

46) Tvrdnuti vápenné malty:
– Při tuhnuti a tvrdnuti vápenné malty dochází nejprve k odsáti vody porézním spojovaným materiálem, dále k vysychání gelové sítě hydroxidu a k vázání CO2 ze vzduchu. Výsledkem je tvorba CaCO3. Ca(OH)2+ CO2→ CaCO3+H2O – karbonatace vápenné malty.
47) Karbidové vápno:- Je Ca(OH)2,který vzniká při výrobě acetylenu s karbidu vápníku. Používá se do malt a omítek. Karbidové vápno je nutno nechat odležet- vyprchání acetylenu, fosfinu, arzinu(zapáchají). Výhodou je nepřítomnost přepalu.

48) Hydraulické vápno:
– Obsahuji hydraulické složky SiO2,Al2O3, Fe2O3. Vyrábí se pálením vápenců, které jsou doprovázeny jílem. Při výpalu vznikají podobné sloučeniny jako ve slinku. P – cementace. Hranice mezi hydraulickým a vzdušným vápnem je modul 9.
Rozdělení – vzdušné vápno (vysoký obsah CaO, tuhne a je stále na vzduchu)
– hydraulické vápno (vzniká z méně čistých vápenců. Stupeň hydratační činnosti se posuzuje podle hydraulického modulu → poměr CaO s hydraulickými složkami.