DALŠÍ STAVEBNÍ MATERIÁLY

Vodní sklo: Je koloidní vodní roztok křemičitanu sodného nebo draselného. První stupeň výroby vodního skla patří do sklenářské technologie. Sodnokřemičité sklo se taví při teplotě asi 1400°C. Vzniká sklovina která se ochladí a poskytne průhledné sklo. To se rozdrtí a použije se k přípravě vodného roztoku dobře rozpustných alkalických křemičitanů – vodního skla. Tuhnutí a tvrdnutí vodního skla je způsobeno tvorbou kontinuální sítě křemičitého hydrogelu a může byt vyvoláno 1-Snížením obsahu vody 2-Reakcí s kyselinou, např. uhličitou

CO2 + H2O → H2CO3
Na2Si2O5 + H2CO3 ↔ Na2CO3 + H2Si2O5

Roztoky vodního skla se používají ve stavebnictví jako ochranný a těsnící prostředek.

Pórovité betony: Jsou stavební prvky na bázi pórobetonů. Mají malou objemovou hmotnost a dobré tepelně zvukové izolační vlastnosti. Póry se vytvoří promícháním s připravenou pěnou (pěnobetony) nebo výrobou tzv. plynobetonů – póry jsou tvořeny plynem H2 produkovaným reakcí kovového hliníku s vodou v alkalickém prostředí:

2Al + 6H2O + 2OH- → 2(Al(OH)4)- + 3H2

Druhotné suroviny: Ve stavebnictví se používá řada druhotných surovin, např. elektrárenské a teplárenské popílky, škvára a vysokopecní struska. Odpady jako druhotné suroviny je možno používat pouze v případě, že jejich složení a vlastnosti odpovídají požadavkům na stavební materiály, které jsou dány normou ČSN.