VODA VE SPOTŘEBĚ A ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
Voda pro osobní potřebu i veškerou činnost v průmyslu a zemědělství musí vyhovovat určitým požadavkům. Často je nezbytná její předchozí úprava, která v hlavních rysech spočívá v regulaci obsahu železa, manganu a agresivního oxidu uhličitého, přesahují-li tyto složky dané normativní údaje. Druhotně se vylučují nerozpustné sloučeniny obou těchto kovů a ucpávají rozvodná potrubí a nadbytečný oxid uhličitý působí korozívně na beton i kovové materiály. Jsou-li zdrojem pitných nebo užitkových vod vody povrchové, je nutno sledovat i upravovat obsah organických látek v rozpustné i koloidní formě a také bakterie.
Použitou vodu, která se stává vodou odpadní, je nutno čistit před jejím navrácením do přírody. Obvyklým způsobem čištění je odstranění hrubých nečistot, většiny nerozpustných látek sedimentací a koloidních i rozpuštěných organických látek biologickým čištěním. Jeho podstatou je činnost bakterií, pro něž tyto organické látky jsou živným substrátem, který je jejich metabolickými ději a za účasti vzdušného kyslíku odstraněn biochemickou mineralizací.
Odželezování vody
Pokus – Do zkumavky nalijeme 10 ml vzorku zkoušené vody, obsahující Fe2+ a přidáme
0,5 ml roztoku NaOH. Zkumavku intenzivně protřepáváme.
Výsledek – Ve zkumavce vzniká rezavě hnědá sraženina Fe(OH)3. Tuto sraženinu odfiltrujeme.
Oxidace organických látek KMnO4
Pokus – Do vodného roztoku glukosy (1g/l) objemu cca 5 ml (simulujícího odpadní vodu)
přidáme cca 0,5 ml zředěné kyseliny sírové. Roztok zahřejeme téměř k varu a po
kapkách přidáváme roztok KMnO4 (0,05mol/l).
Výsledek – Pozorujeme odbarvování roztoku, které je důkazem redukce KMnO4 organickou
sloučeninou na bezbarvou manganatou sůl.
Čiření jako proces úpravy vody
Pokus – K cca 10 ml vzorku zakalené vody přidáme 5 – 6 kapek roztoku FeCl3 a 5 – 6
kapek roztoku NaOH. Vzorek důkladně promícháme.
Výsledek – Pozorujeme tvorbu rezavě hnědých vloček Fe(OH)3, které sedimentují a nad
usazeninou zůstává čirý roztok.
