Slovnik II – Periodicky zákon, Zákonitosti v periodické tabulce prvku…
6) Periodicky zákon (1869-Mendělejev)
– 109 prvku sestavených do tabulky podle protonových čísel. Řádky tvoří periody. 8 sloupců dělí prvky do skupin podle chemických vlastnosti (alkalické kovy, kovy alkalických zemin, halogeny, vzácné plyny). Prvky jedné skupiny mají podobné vlastnosti.
7) Zákonitosti v periodické tabulce prvku: Periodicky zákon
– Vlastnosti prvků a jejich sloučenin jsou periodickou funkcí jejich atomových čísel.Chemické a fyzikální vlastnosti prvků závisí na vnitřní stavbě jejich atomů, která je vyjádřena atomovým (protonovým) číslem.
–1. růst protonového čísla, 2.růst relativních atomových hmotnosti, 3. počet prvku v periodách je roven
dvojnásobku počtu orbitálu, které se v atomech prvku příslušné periody naplňují (s,p,d,f).
8) Typy vazeb v chemických sloučeninách a jejich charakteristika:
Vazba kovová: -uskutečňuje se v atomech kovu v pevném skupenství (výjimka-rtuť), mají vysokou teplotu
tání a varu, jsou vodiči tepla a elektrické energie.
Vazba kovalentní – nepolární: -u prvku (H2,O2…); ve vodě málo rozpustné, lépe v organickém rozpouštědle.
Teplota tání a varu nízká, elektricky nevodivé.
Vazba iontová: – uskutečňuje se mezi ionty, větší pevné krystalické látky, ve vodě rozpustné, v organickém
rozpouštědle nerozpustné. Vysoká teplota tání a varu, jsou vodivé ve vodném roztoku.
9) Vazba iontová:
– deltaX větší než 1,7. Je to extrémní případ polární vazby, kdy rozdíl elektronegativit atomů přesahuje 1,7. Vznik aniontu a kationtu vzájemné poutaných elektrostatickou silou, vazba jednoduchá, dvojná, trojná.
10) Vazba kovalentní:
– polární a nepolární (je vyjádřena elektonegativitou). Vazbu s nestejným rozložením hustoty vazebného elektronového páru mezi sloučenými atomy nazýváme: –Polární chemická vazba– – jejím výsledkem je vytvoření kladného elektrického náboje na elektropozitivnějším atomu a stejné velkého záporného na prvku elektronegativnějším.
11) Vodíková vazba:
– Atom vodíku je jednovazný, vazba vzniká u většiny sloučenin, na atomy prvku o vysoké elektronegativitě a malým atomovým polymerem, je vázán kovalentní, silné polární vazbou.
12) Slabé a silné elektrolyty:
– Elektrolyt je látka, která ve svém roztaveném stavu, nebo ve vodném roztoku vede elektricky proud a při elektrolýze se rozkládá. Základní složkou jsou ionty, přičemž čím je iontu více, tím lépe elektrolyt vede elektrický proud. Málo iontu – slabý elektrolyt, více elektronu – silný elektrolyt. Ionty- kationty s kladným elektrickým nábojem a anionty se záporným elektrickým nábojem. Elektrolyty- roztoky kyselin, hydroxidu, solí, taveniny hydroxidu.
13) Vratné reakce:
– Jsou reakce, které probíhají buď současně, nebo stejnou rychlostí, nebo za určitých podmínek rychleji jedním či druhým směrem. Produkty spolu reagují za tvorby původních výchozích látek.
14) Kinetika reakci a faktory ovlivňující jejich rychlost:
– Studuje rychlost chemických reakci a faktory, které tyto reakce ovlivňuji. Exotermní a endotermní reakce – teplota – zvýšením vzrůstá rychlost. Katalyzátory – ovlivňují rychlost reakce a po ukončení jsou nezměněny(biokatalyzátory).
