LABORATORNÍ CVIČENÍ – CVIČENÍ –KOVY – III

Pokus č. 4 – Rozpouštění Cu v kyselině dusičné

Pracovní postup:
1) K hoblince mědi ve zkumavce přilijte asi 0,5 ml koncentrované HCl.

2) Obsah zkumavky mírně zahřejte, opatrně přidejte 2 ml koncentrované

kyseliny dusičné a pozorujte změny.

Pozorování: Po přidání HCl k hoblince mědi se nestalo nic, dokonce a ni po zahřátí nad

kahanem. Když jsme však přidali kyselinu dusičnou, rychle vznikl modrozelený

roztok. Ze zkumavky také začal unikat zelenohnědý plyn.

ZÁVĚR:

Pokus č.1

Na povrchu hřebíku se vyloučila měď:

Fe + Cu2+ ® Fe2+ + Cu

Na povrchu zinku se vyloučily krystaly olova:

Zn + Pb2+ ® Zn2+ + Pb

Železo má zápornější hodnotu standardního potenciálu než měď, takže vytěsní z roztoku měď.

(Tímto způsobem by se na železném hřebíku mohlo vyloučit např. zlato nebo olovo)

Podobně je tomu u Zn a Pb: Zn má zápornější potenciál, proto v roztoku vytěsní měď.

Pokus č. 2

Železný drát tvoří tzv. lokální článek. V ponořeném místě vzniká lokální anoda a na místě styku se vzduchem lokální katoda.

Probíhají následující děje: anoda:

Fe ® Fe2+ + 2e-

katoda: 2H+ + 2e- ® H2

Oxidace vodíku je zajištěna vzdušným kyslíkem,v jehož přítomnosti probíhá děj:

H2 + O2 + 2e-® 2 OH-

Fialové zbarvení fnolftaleinu na katodě je důkazem této reakce.

Pokus č. 3

Při této reakci se uvolňuje plynný vodík podle reakce:

Zn + 2 HCl ® ZnCl2 + H2

Zinek je neušlechtilý kov (potenciál

Protože je vodík hořlavý plyn, tak ve směsi s kyslíkem vybuchuje za vzniku vodní páry:

2 H2 + O2 ® 2 H2O

Pokus č. 4

Po přidání HCl k mědi k ničemu nedojde, protože měď je ušlechtilý kov a tudíž nereaguje s kyselinami bez oxidačních účinků. Kyselina dusičná však má oxidační účinky, a proto dojde k reakci doprovázenou únikem plynů:

3 Cu +8 HNO3 ® 3 Cu(NO3)2 + 2 NO + 4 H2O

2 NO + O2 ® 2 NO2